24. 11. 2023

BŮH TI JDE NAPROTI

ADVENT V LATINĚ ZNAMENÁ PŘÍCHOD

Období adventu připomíná převratnou zprávu: samotný Bůh mi přichází naproti a přibližuje se mi. A není to záležitost jen nějaké nejasné budoucnosti - ale právě teď, tady, nyní, v této chvíli (když čtu tyto řádky…). Jde mi vstříc, aby se se mnou podělil o svůj božský naplněný život. A na mně je jen jedno: obrátit se k němu. Zastavit se. Neutíkat. Podívat se na něj. Nasměrovat se k němu. Nechat se od něj milovat. A má to smysl!

BŮH NAŠEMU ŽIVOTU ROZUMÍ LÉPE,

NEŽ MY SAMI

On vidí souvislosti, které my vidět nemůžeme. On má moc uzdravovat a očišťovat nás od nánosů selhání a lží, které se na nás nabalily a se kterými si sami neumíme poradit.

 

ODLOŽME OBAVY ZE SETKÁNÍ S BOHEM

Bůh nám otevírá cesty řešení zdánlivě neřešitelných věcí, které s sebou vláčíme. Jeho přítomnost nám dává sílu opustit sice možná pohodlné, ale zavádějící cesty. Bere do svých dlaní naši touhu oplácet zlo zlem, ovládat a využívat druhé, může proměňovat naši touhu po úspěchu a zajištěnosti za každou cenu, odnímá od nás závist, strach...

Odložme tedy obavy, že setkání s ním by mohlo znamenat nepříjemnou konfrontaci, ztrátu kompetencí a svobody. Naopak, Bůh pravou svobodu vrací a s ní do našeho života přichází láska, radost a pokoj.

NEBOJME SE MU OTEVÍRAT

Projděme tedy adventem s ujištěním, že Bůh se přibližuje. I ke mně. A nebojme se mu otevírat a odevzdávat konkrétní oblasti svého života. Jen tak budou moci být Vánoce radostí z Božího království uvnitř našeho srdce. A nejenom Vánoce…

Jak jen toužím, abys prožil advent. Jak jen toužím u tebe bydlet, žít důvěrně s tebou a sdílet všechna tvá břemena. Vždyť ti jdu vstříc od věčnosti k věčnosti. Ale hledám jen tebe. Já, tvůj Bůh.