13.6.2025
Uctíváme svatého celého světa, uctívají ho křesťané i nekřesťané, dokonce nevěřící i pohané - skutečně celý svět. Tento velký svatý se narodil v Lisabonu roku 1195 ve šlechtické rodině. Jeho křestní jméno bylo Fernando. V mládí opustil svůj rodný dům a stal se augustiniánským kanovníkem. V dvacátém pátém roce svého života oblékl františkánský hábit a obdržel řeholní jméno Antonín. Pohnutkou k tomu bylo setkání s šesti františkánskými bratry, kteří se v klášteře, kde byl sv. Antonín, zastavili při cestě na misie do Maroka. Po nějaké době se vrátili ostatky těchto bratří, kteří zemřeli mučednickou smrtí od saracénů.
Sv. Antonín se rozhodl vstoupit do řádu sv. Františka a odjet také na misie v Maroku a stát se mučedníkem. Ale Boží Prozřetelnost měla jiný plán. Antonín po přistání v Maroku těžce onemocněl a musel se vrátit do Evropy. Loď, která vezla sv. Antonína, byla zahnána bouří jiným směrem, a tak sv. Antonín se místo ve Španělsku ocitnul na pobřeží Sicílie. Vydal se pěšky napříč Itálií až došel do Assisi, kde viděl sv. Františka a zúčastnil se celořádové kapituly, která právě probíhala.
Nakonec byl poslán do malé poustevny, kde sloužil jako neznámý řeholník. Právě v tomto klášteře byl asi po roce vyzván, aby přednesl kázání o Nejsvětější Trojici před komunitou františkánů a dominikánů v blízkém městě. Během kázání se projevil dar slova, který sv. Antonín doslal od Pána. Sv. Antonín se stal putujícím kazatelem, který procházel zeměmi Evropy a zvěstoval Boží slovo. A Pán jeho hlásání potvrzoval zázraky. Proto obdržel titul divotvůrce. Zemřel ve velmi mladém věku třiceti šesti let.
Sv. Antonín byl především vzorem křesťanského života a příkladem směřování ke svatosti. Jeho učení i zázraky, které Bůh na jeho přímluvu vykonal, nás vedou ke správnému křesťanskému životu, povzbuzení ve víře, abychom dali na první místo Pána Boha, usilovali o obrácení a stali se opravdovými Ježíšovými učedníky.
Svatí nejsou jako fotbalisté, herci nebo umělci, abychom je obdivovali a tleskali jim. Oni jsou živou výzvou Boha a zvou nás, abychom je následovali. Jednou řekl svatý Antonín: „Ať umlknou slova a promluví skutky. Je v nás plno slov a málo činů. Proto na nás dopadá prokletí Krista, který proklel fíkovník, na kterém nenašel žádné ovoce, jen listí. Takže i na stromě našeho života bude Bůh hledat plody dobrých skutků a svatého života.“